Rozhovor s rezidenční umělkyní Žofií Kašparovou

Žofie Kašparová je hráčka na flétnu, basklarinetistka, skladatelka a učitelka hudby z Prahy. Vzdělání v mnoha různých žánrech (západní klasická hudba, jazz, švédská tradiční hudba, orientální hudba, balkánská hudba a další) z ní dělá všestrannou hudebnici. Vlastní komponovaná hudba je kontemplativním světem snů ovlivněným západním minimalismem, orientálními rytmy a skandinávskou lidovou hudbou. V Regensburku strávila dva týdny na podzim 2020.

Jak tvoje rezidence probíhala?

Bydlela jsem Künstlerhausu, krásném historickém domě ve staré části města, který je teď plný ateliérů. Můj matching partner byl kurdský hudebník Rezan Murad, se kterým jsme nazkoušeli program na festival Treffpunkt v Plzni. Součástí kapely byl i Rezanův spoluhráč pianista a perkusista Martin. Rezan má v Regensburgu školu orientální hudby - Orientalische Musikschule, v jejíž prostorách jsme zkoušeli a kde on učí děti i dospělé všechny možné nástroje, na které sám umí hrát: oud, ney, housle, perkuse… Jinak jsem měla poměrně dost času na svoji vlastní tvorbu a na prozkoumávání města. Na konci residence jsme spolu s Lenou Schabus, výtvarnicí, která se právě vrátila z residence v Plzni, měli společný artist talk, kde jsme mluvily o svě zkušenosti a představovaly své projeky.

Uměla jsi už předem německy? Jak probíhala komunikace? 

Německy jsem se učila na gymplu, ale umím hoodně málo. Naštěstí všichni uměli dobře anglicky, takže to vůbec nebyl problém. Tedy až na mého matching partnera Rezana, který se naučil velmi dobře německy, ale angličtinu zapomněl. Já zas trochu německy rozumím, takže jsme často komunikovali tak, že já jsem mluvila anglicky a on německy a rozuměli jsme si stejně tak napůl :-D

Jak se ti v Regensburgu líbilo? 

Regensburg je úžasně útulné město. Cítila jsem se tam skoro doma. Je pravda, že jsem možná měla štěstí, že jsem tam byla v zimě, protože přes léto je prý přeplněné turisty.

Hodně se o mě starala Carolin z Kultur kontakt kreativ a stážista Sebastian. Byli oba úplně skvělí, ukázali mi město, všechny útulné kavárničky, tajné kouty historického centra i hudební kluby. Carolin nás také dala dohromady s Rezanem.

Můžeš ve stručnosti představit svůj projekt?

Žila jsem šest let ve Švédsku, kde žije hodně lidí s původem na blízkém východě. Mezi nimi je spousta profesionálních hudebníků, kteří ale ve Švédsku pracují třeba jako řidiči autobusu, protože jako umělci tam ještě nemají síť kontaktů. Vzniká tam spousta zajímavých crossover projektů mezi arabskou klasickou hudbou a třeba jazzem nebo švédskou lidovou hudbou. V Německu je situace podobná, a tak mě napadlo udělat podobný projekt v Regensburgu. Navázat kontakt s blízkovýchodními hudeníky tam a nechat se ovlivnit navzájem, propojit naše hudební tradice. To je to, co mě vždycky baví a zajímá: Co se stane, když se potkají hva hudebníci s různým zázemím a s otevřenou myslí spojí své světy. Vznikne něco úplně nového.

Už jsme měli příležitost nějaké výstupy vidět? Pokud ne, kdy to bude? A jak by měl tvůj projekt pokračovat?

Výstup z mé spolupráce s Rezanem mohli lidé vidět na festivalu Treffpunkt 2019 v Plzni. S tímto projektem pokračování neplánujeme, ale s Regensburgem kontakt neztrácím: moje švédsko-česká kapela Peacock Tree by měla vystoupit na Treffpunktu v Regensburgu, jakmile korona dovolí.

Co si obecně myslíš o uměleckých rezidencích? Je to dobrý způsob, jak se poznat s umělci z jiného prostředí a získat inspiraci?

Rozhodně! Člověk vyjede jednak ze svých zajetých kolejí a druhak ze svého každodenního prostředí, kde je pořád nějaká práce. Na umělecké residenci se člověk může zastavit a intenzivně ponořit do svojí tvorby ničím nerušen. Taky je fajn navázat nové kontaky a zasít tak třeba novou spolupráci.