Rozhovor s rezidenčními umělci Pavlem Liškou a Ondřejem Líbalem

Multimediální umělci Pavel Liška a Ondřej Líbal spolupracovali již na různých společných projektech. Pavel Liška realizoval řadu instalací a výstav. Zaměřuje se zejména na interaktivní tvorbu a animaci, scénografii, ilustrace, světelné instalace a pohyblivé umění. Zvukový umělec Ondřej Líbal se specializuje na oblasti experimentálních audio nahrávek, zvukových instalací, postprodukce a živé hudby na zařízeních Roland AIRA, jako jsou syntezátory, samplery, loopery nebo modulátory Eurorack. Umělci si svou rezidenci rozdělili na dva pobyty a strávili tak dva týdny v Regensburgu v srpnu a poté dalšího 1,5 týdne od října do listopadu 2021.

Během první poloviny své rezidence oba umělci podnikli intenzivní průzkumy města a ponořili se do městské zvukové scény s jejími nesčetnými zvláštnostmi v performativní interakci, kterou pak výtvarně dále zpracovali v instalaci.

Kontakt s řezenskou uměleckou a kulturní scénou vyplynul zejména z intenzivní výměny mezi oběma plzeňskými umělci a jejich řezenskými „matching partnery“ Jörgem Haalou a Rolandem Holzerem. V rámci bavorsko-českého rezidenčního programu působí tzv. „matching partners“ jako osobní a profesní kontakty, které českým umělcům usnadňují přičichnout k řezenské umělecké a kulturní scéně.

Rozhovor vznikl během prvního pobytu. Během druhé residence pak umělci svou práci prezentovali veřejnosti ve formátu akce nazvaném “Meet the Artist”. Šlo o hudební vystoupení Pioneers of Space ve spolupráci s místními regensburgskými přáteli, kdy se středem pozornosti staly zážitky, audiovizuální záznamy a kulisy, které oba umělci nasbírali ve městě Regensburg. To bylo zhmotněno prostřednictvím audiovizuální instalace - videomapping na vyrobené kulisy s tématy městských staveb, kinetické interaktivní objekty a zvukového systému doplněnému o lightdesign s vlastními performancemi.

Jaké jsou vaše dojmy z města? Byli jste někdy dřív v Regensburgu?

P: Toto je můj třetí nebo čtvrtý pobyt v Regensburgu. Pořádal jsem workshopy v rámci současného i předchozího projektu česko-bavorské kulturní platformy. Opravdu mě zaráží, že Regensburg je nejčistší město ve srovnání s jakýmkoli jiným městem, ve kterém jsem byl. Tentokrát mám díky rezidenci více času a možností město poznat. Zjistil jsem, že je čisté i na periferii. Najít zde harampádí pro scrap-art je prakticky jako najít poklad. Také v PLK (kulturně využívané Prinz-Leopold-Kasárny) - a to je opravdu na okraji - je vše čisté. I vlaky jsou bez graffiti. A pokud je někde graffiti, je také čisté a nedotčené jinými umělci. Z Plzně to znám jen takto nedotčené z WALLZ Street Art Festivalu.

O: Rád cítím město, komunikuji s ním a pak s těmito pocity dělám umění. V Regensburgu jsem poprvé. Líbí se mi, že město je tak krásné a tak malé. Oceňuji především staré budovy, řeku a krásné nábřeží. Nelíbí se mi, že je centrum města přeplněné turisty. Během pobytu se hodně toulám po městě, pozoruji, nasávám zvuky města nebo si pouštím hudbu. Měl jsem vystoupení s mluvící maskou na obličeji.

Která místa se vám líbila nejvíc?

O: Miluji vlakové nádraží. Scházejí se zde lidé z různých míst. A je to o „normálních“ lidech, "normálním" životě a ne o intelektuální kavárenské scéně. Mně se třeba tolik nelíbí centra měst, mnohem raději mám „normální městskou atmosféru“ daleko od center. Mám rád umění, které je snadno dostupné a vždy spolupracuji s „normálními“ lidmi.

P: Byl jsem v mnoha budovách a galeriích, těch není nikdy dost! (Ukazuje prstem na místa na papírové mapě - mnoho z nich je mimo skutečnou mapu) Pro svůj umělecký projekt jsem se také snažil najít odpadky či zbytečný materiál. Ale to opravdu nešlo. Rád chodím po městě. Vždy to dělám i v jiných městech. Natáčel jsem videomateriál pro pozdější videoprojekci. Hledal jsem zajímavé textury na domech a jiných urbanistických objektech. Je zde také spousta kostelů a další netradiční architektury. Byli jsme i minimálně na dvou hřbitovech nebo v Muzeu bavorské historie.

Jak probíhala komunikace? Domluvili jste se německy, případně anglicky?

O. Co se týče německého jazyka, trochu rozumím. Ale komunikace nefunguje jenom prostřednictvím slov. S mým matching-partnerem Rolandem probíhala i prostřednictvím sdílené hudby.

P: V muzeu a také při nákupech v Bauhausu a Rewe nebylo vždycky snadné se domluvit anglicky. Tam jsme se občas dorozumívali rukama a nohama. Jinak nás potěšilo, že většina němců (i starších) anglicky mluví.

Jak probíhala spolupráce s vašimi partnery?

P: Oba jsme byli v kontaktu s oběma matching-partnery.

O: Ano, byli to opravdu skvělí partneři; dobrá volba! Byli jsme na stejné vlně a výměna probíhala jako ping pong v neustálé vzájemné inspiraci. Takže vážně palce nahoru. Zůstaneme s nimi v kontaktu a možná se naskytne další příležitost ke spolupráci.

Můžete své projekty krátce představit?

O: Během své první rezidence jsem dělal jako spontánní projekt zvukové vystoupení s obličejovou maskou a pozoroval reakce na něj. Pořídil jsem také zvukové nahrávky zvuků města. To znamená, že jsem fotil město, lidi a zvuky. Kromě audiokazet jsem pouštěl hudbu společně s Rolandem Holzerem. Vzal také své Arduino na naše schůzky a půjčil mi ho. Hrál jsem to, co na tomto místě cítím. Rád reaguji na to, kde se právě nacházím. To je vždy velmi odlišné, také v závislosti na vztahu k místu. Fascinují mě interaktivní příležitosti - a lidé a jejich reakce na ně.

P: Udělal jsem si tady (vizuální) deník o situacích, které se nám staly, a pracuji na scénografii, osvětlení a videoprojekcích. Natočil jsem mnoho videí, která dávají dohromady sérii krátkých záběrů z Regensburgu a shromažďují tak detailní náhledy na městská zákoutí, kterých si jinak na první pohled nikdo nevšimne. Také jsem se věnoval objektům z recyklovaných materiálů, např. kartony z Ikei.

Co si myslíte o programu uměleckých rezidencí? Zúčastnili byste se znovu nebo to doporučili?

O Ano!

P: Rozhodně ano!

O: Nabízí multikulturní spojení a další podněty k myšlenkovým vzorcům a významům. Nové vlivy očišťují mysl a zlepšují komunikaci. Ta navázaná spojení s matching-partnery jsou prostě paráda!.

P: Souhlasím. Není to dovolená, člověk pracuje a inspiruje se. Pracujeme s věcmi, které vnímáme jako vtipné. Různé prostory, situace, zvuky atd. ...

O: … jsme inspirováni tím, co vidíme a slyšíme. Vytvořili jsme spolu několik uměleckých děl a užili jsme si spoustu legrace.

Je něco, co byste chtěli dodat na závěr?

P&O: Je hezké, že můžeme být v Regensburgu. Ocenili jsme zejména spojení s matching partnery. Těšíme se na návrat! Vzpomínat budeme i na dobré počasí, ranní havrany (které jsme nahrávali) a hasičské skříně ve výtvarném ateliéru. (V garsonce s veškerým naším materiálem a technickým vybavením prostě nebyl dostatek místa.)