Rozhovor s výtvarnicí Soňou Brabencovou

Plzeňská grafička Soňa Brabencová strávila od července do srpna 2021 2,5 týdne v rámci bavorsko-českého rezidenčního programu kultur | kontakt | kreativ v partnerském Regensburgu. Hned od svého příjezdu vstoupila do tvůrčí interakce a zúčastnila se umělecko-kreativního Dne MišMaš na půdě bývalých kasáren Prinze Leopolda. Svým workshopem „Fleckenkunst“ povzbudila zájemce všech věkových kategorií, aby své kreativitě nechali volný průběh.

Jak se ti líbil Regensburg?

Už první den byl velmi dobrodružný. Vyzvedli mě na nádraží a poté jsme se po krátké odbočce do studia v Andreasstadel vydali na kole rovnou do bývalých kasáren prince Leopolda. V průběhu představení nového kulturního místa jsem se také pokusila lidi umělecky pobavit a zapojit do své dílny. Pro účastníky jsem připravila barevné skvrny a bloby, ke kterým pak mohli přidávat ilustrace a na základě své fantazie je přeměňovat na vlastní obrázky.

Jinak jsem si užívala každodenní procházky městem. Regenburg je plný zajímavých a historických míst. Také jsem zjistila, že úsměvy místních jsou velmi vřelé   Dokonce i v katedrále jsem potkala vysmátého anděla. Oproti tomu v Plzni lidé často nosí výraz, který lze popsat spíše jako kysané zelí. Regensburg je uvolněný a klidný a opravdu stojí za to v něm žít.

Která místa se ti líbila?

Celé město je jako živá galerie. Na každém rohu jsem objevila něco zajímavého. Obzvláště se mi líbila atmosféra v katedrále a v kreativním centru Degginger. Tam a ve dvou dalších regensburských pekárnách jsem také ochutnala skvělé tvarohové koláče. Ve Stenzu jsem zase našla nejlepší zmrzlinu a chodila jsem tam často ;) Celkově jsem jedla hodně venku, připravovala jsem si jídlo doma a pak ho brala s sebou na piknik.

Jak probíhala komunikace? Mluvíš německy? Zažila jsi nějaká zajímavá setkání? 

Ve skutečnosti mám ze školních let spíše pasivní znalost němčiny, kterou jsem trochu využila. Většinu času jsem komunikovala v angličtině. Ale němčinu jsem si pocvičila s matching-partnerem Andrem Maierem, který byl velmi trpělivý. A kdykoli jsme měli jazykovou bariéru, navzájem jsme si pomáhali perem a papírem a kreslili. Výměna s ním byla každopádně velmi obohacující a měla jsem v něm velkou pomoc. Také mi dal spoustu doporučení a tipů na město a jeho práci obdivuji. Vytváří opravdu skvělé obrazy, mají takový svěží, podnětný vzhled. Andre je velmi produktivní a jeho díla jsou ve městě velmi viditelná. Bylo pro mě opravdu ctí s ním pracovat.

Můžeš nám popsat ve stručnosti svůj projekt?

Město mě inspirovalo k vyzkoušení nových uměleckých technik a způsobů práce. Byla jsem hodně venku se skicákem, abych prozkoumala Regensburg a zachytila detaily, které upoutaly mou pozornost. Bylo pro mě důležité vědomě pracovat bez podpory počítače. Také jsem do značné míry odložila svůj smartphone s množstvím sociálních sítí, abych mohla nové prostředí zažít v jiné intenzitě. Při tomto způsobu práce jsem se zabývala nesrovnalostmi mezi digitálními a analogovými zkušenostmi. Spousta lidí tráví tolik času na sociálních sítích. Jak ale vlastně prožívá okamžik na Instagramu? Tato otázka mě inspirovala pro mou sérii „Instastories“. Je to jako deník mého pobytu a byl vytvořen analogicky. Ale hranaté kresby v sérii jsou záměrně modelovány podle formátu audiovizuální online platformy. Na rozdíl od digitálního protějšku jsem však zažila skutečný okamžik, ve kterém jsem danou situaci zachytila aktem kresby zcela jiným, dlouhodobějším a vědomějším způsobem.

Byla nějaká prezentace projektu?

2. srpna 2021 jsme pořádali MeetTheArtist v galerii Künstlerhaus Andreasstadel. Hosté mohli odpovídat na příslušné Instaposty podobnými písemnými lajky a komentáři. Navíc byly opět k vidění výsledky mého workshopu během MišMaš Dne. Poté byla moje série „Instastories“ vystavena přímo v centru města v jedné z výkladních skříní nového projektu prozatímního kulturního využití v Řezně „M26“.

Na tomhle nápadu plánuji pracovat dál i po návratu. Chtěla bych to udělat v souvislosti se sérií „Nudolapky“ (vynalezené slovo podle „lovce nudy“), která vznikla jako moje bakalářská práce. Také chci provést podrobné srovnání Regensburgu a Plzně. Zachycené momenty série „Instastories“ tvoří základ pro tuto práci. Stejně jako můj studijní projekt by pak obrázky mohly viset v ordinacích lékařů, například k rozptýlení dětí od jejich strachu nebo nudy s mnoha detaily a objevy, které jsou jim vlastní. Přemýšlím teď o tom, jak udělat grafiku obzvláště inovativní a originální.

Co si myslíš o programu uměleckých rezidencí? 

Považuji to za velmi cennou příležitost k výměně myšlenek s lidmi a jejich jiným kulturním zázemím. To platí zejména pro kontakt s matching-partnerem. Myslím, že základy jsou ve všech zemích podobné, pokud jde o umění. Přinejmenším s mým partnerem jsme zjistili, že naše principy uměleckého světa velmi korespondují.

Jinak je výměna trochu náročná, pokud máte méně extrovertní povahu. Také je to nyní ztěžováno omezeními v souvislosti s pandemií koronaviru. Jsem ale vděčná za kontakty, výměnu a podporu, které se mi dostalo především od mého partnera, Andreho Maiera a od Meliny Opitz, Hany Bejlkové a Annemarie Bruckert z městského odboru kultury.

Chtěla bys na závěr něco přidat?

Myslím si, že všichni lidé by měli využívat takových příležitostí. Něco takového vás změní. Už teď si hledám další výměnné příležitosti a domnívám se, že to vždy vede k určitému kruhu, kdy se získané zkušenosti předávají a vrací.